FOTOGALERIE:

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Liebiegovský pokoj

KLÍČ K PAMÁTKÁM:

pl

Datum a čas

Dnes je středa, 23. 7. 2014, 13:53:46

Svátek

svátek má Libor

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 7. 2014

zatazenosdestem

Bude oblačno až zataženo, občas déšť nebo přeháňky, na jihu místy bouřky, k večeru od severu ubývání oblačnosti a ustávání srážek. Denní teploty 21 až 25°C, na severu Čech kolem 28°C.

Navigace

Obsah

 Významné stavby v obrazech

 

bredovský letohrádek

Pohlednice patří do kategorie tzv. moderních pohlednic vydaných po roce 1945. K výrobě těchto pohlednic byl používán převážně ofset, někdy černobílá nebo barevná fotografie, výjimečně i jiné techniky.

Přestože tato pohlednice Bredovského letohrádku pochází z počátku 90. let 20. století (foto Jakub Kaše, tisk PRINTES Praha), bude pravděpodobně jednou z nejstarších místopisných pohlednic zachycujících samostatnou budovu letohrádku.
 
 
 
BREDOVSKÝ LETOHRÁDEK
 
            Počátky dějin tohoto objektu spadají do druhé poloviny 17. století, kdy zámek Lemberk včetně celého panství vlastnil nizozemský rod Bredů. Kryštof Rudolf Breda podnikal na svém panství rozsáhlé stavební práce. Nechal nejenom přestavět zámek Lemberk do skoro dnešní podoby, ale také nechal v letech 1660 až 1680 nově postavi tzv. Bredovský letohrádek a kostely v Rynolticích a v Žibřidicích. Bredovským stavitelem v těchto letech byl Caesar Biot, který měl na starosti nejen stavbu, ale přijímal také nové zedníky, kameníky, tesaře a políry. Po smrti Kryštofa Rudolfa Bredy zdědili veškerý majetek jeho čtyři synové a po majetkovém vyrovnání mezi bratry se lemberského panství ujal Mikuláš Hartvík hrabě Breda, který pokračoval ve zvelebování majetku. Po jeho smrti roku 1723 zdědili opět veškerý majetek jeho tři synové. Ještě téhož roku se o dědictví rozdělili, přičemž lemberské panství připadlo nejmladšímu hraběti Karlu Josefovi, hejtmanovi pěchotního regimentu hraběte Wallise. Karel Josef Breda však již o tři roky později, dne 19. srpna 1726 prodal lemberské panství včetně zámku, poplužního dvora a zahrady - Lustgarten Filipu Josefu hraběti Gallasovi, majiteli libereckého a frýdlantského panství. A tak lemberské panství přestalo po takřka 100 letech být majetkem bredovského rodu, přešlo do rukou Gallasů později Clam-Gallasů a těm patřilo až do roku 1945. 
Clam- Gallasové využívali letohrádek se zahradou stejně jako zámek Lemberk pouze příležitostně a snad proto byla na počátku 20. století v budově letohrádku umístěna Clam-Gallasovská lesní správa a zahrada je vedena v inventářích jako „ zahradnictví v Lemberku „. Kromě okrasných keřů, růží a květin se v zahradě pěstovaly ovocné stromy, ořechy, jedlé kaštany a víno. Ve sklenících ranná zelenina a nová sadba, a na záhonech pozdní zelenina a jahody. Těch se pěstovalo několik druhů a jejich pověst byla věhlasná, neboť je každé ráno zahradníci posílali vlakem do lázeňského města Teplice. V této době se o Bredovskou zahradu staralo osm zahradníků.
V roce 1945 byl celý zámecký areál včetně Bredovského letohrádku zestátněn a následně předán Národním pozemkovým fondem při Ministerstvu zemědělství do užívaní národnímu správci Janu Urbanovi. V roce 1947 si národní správce mohl letohrádek i se zahradou odkoupit do soukromého vlastnictví a ve vlastnictví manželů Urbanových také zůstal až do roku 1989. V tomto roce letohrádek se zahradou odkoupil Okresní národní výbor v České Lípě pro provozní potřeby zámku Lemberk a také z důvodu historické sounáležitosti obou objektů. Na počátku 90. let 20. století byl letohrádek krátce pronajat Nadaci Lemberk, která zde konala mezinárodní sochařská sympozia, ale celý areál značně chátral. Po ukončení nájemní smlouvy s Nadací Lemberk v roce 1995 byl letohrádek Okresním úřadem v České Lípě staticky zajištěn a připraven na další stavební práce. Generální rekonstrukce budovy byla dokončena v roce 1998 a v roce 1999 byl letohrádek poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti. V současné době je Bredovský letohrádek pronajímán Okresnímu vlastivědnému muzeu a galerii v České Lípě a návštěvníkům je přístupný v sezóně duben – říjen.
A ještě na závěr několik slov k názvu letohrádku, neboť název Bredovský letohrádek vznikl až v současnosti. Jeho původní název je Lusthaus - letohrádek , Gartenhaus - zahradní domek nebo Gärtners-Wohnung - zahradníkovo obydlí.
Sochařská výzdoba v Bredovské zahradě je výsledkem různých časových epoch a různých sochařských mistrů. Vchod do zahrady zdobí barokní portál s Bredovským erbem. Pozoruhodný je na prvním parteru kamenný oválný stůl. Na prostředním parteru jsou umístěny tři vodní okrasné nádrže. Prostřední kašnu zdobí socha na skalisku odpočívající Nereidy nesoucí sloup na jehož hlavici seděl do počátku 90. let 20. století olověný orel. Dochovaná torza všech tří kašen pocházejí z 1. pol. 18. století. Spodní terasa je oddělena sedmi schodišti a podstavci se sochařskou výzdobou. Vpravo je to bohyně Diana, po ní následuje Juno, Jupiter a sedm Múz a na nároží jsou dvě alegorie. Skupinu Múz tvoří torzo souboru Smyslů nebo čtyř ročních období pocházejících z let 1806 až 1818. Sochy v Bredovské zahradě jsou tradičně spojovány se jménem Matyáše Bernarda Brauna, avšak historikové se domnívají, „že na braunovský umělecký projev zde téměř nic neukazuje.“
V současné době se zpracovává projektová dokumentace na opravu ohradní pískovcové zdi, připravuje se zpracování dokumentace všech sochařských prvků – soch, balustrády, schodišť a kašen. Cílem stavebních a restaurátorských oprav bude vrátit zahradě její původní funkci včetně starobylých rozvodů vody.
 
Mgr. Renata Černá