Navigace
Obsah
Významné stavby v obrazech
Světlotisková místopisná pohlednice s dlouhou adresou vydaná kolem roku 1900 uměleckým nakladatelem Josefem Hentschelem z České Lípy. Pohlednice má zajímavé grafické uspořádání, fotografii zasazenou do pasparty a doplněnou o květinovou výzdobu. Podobné grafické uspořádání bylo používáno i u jiných motivů pohlednic Jablonného a tvořilo tak jednotnou sérii.
LOVECKÝ ZÁMEČEK PACHTŮ Z RÁJOVA
Zámeček byl postaven ve druhé čtvrtině 18. století hrabětem Janem Jáchymem Pachtou z Rájova, majitelem panství Jablonné, jako lovecký zámeček na okraji lesa, ve kterém pobýval hraběcí nadlesní. Jelikož však stál při důležité silnici a po stavební stránce vyhovoval, byla v něm 17. července 1737 zřízena stanice jízdní pošty mezi Jablonným a Žitavou. Prvním poštmistrem se stal Jan Christoph Koch, hostinský a radní v Jablonném.
Císařovna Marie Terezie roku 1747 obnovila stará městská privilegia a Jablonné bylo roku 1751 označeno jako „Poštovní stanice“ na trase Praha – Žitava – Zhořelec. Hlavní činností tehdejšího poštmistra Kocha bylo nejen doručovat písemnosti a různé zásilky, ale především dopravovat po stanovené trase cestující osoby. Za to mu byla přiznána odměna 200 zlatých ročně a byl mu přenechán do užívání i poblíž ležící hostinec, který stál na místě pozdější budovy Turnhalle a nebo ještě později budovy kina.
V pořadí druhým poštmistrem se stal 5. května 1758 František Ferdinand Feuereisen, kterému byl císařovnou Marií Terezií úřad svěřen dědičně. Když v roce 1792 zemřel, stal se jeho nástupcem syn Václav, který byl už jmenován c. k. poštmistrem s filiálkami v Jablonném a v Liberci. Po jeho smrti v roce 1823 převzal poštmistrovské místo syn Jan Ferdinand, muž světem zcestovalý a hovořící několika jazyky. Ten se rozhodl roku 1852 prodat svůj majetek i s dědičným právem na poštovní stanici hostinskému Josefu Schmiedovi, který svůj úřad zastával tři roky. Poté se stal poštmistrem František Hanzel a po jeho smrti v roce 1896 dům zdědila jeho dcera, manželka vrchního soudního rady Adolfa Kleina. Posledním poštmistrem na zámečku byl do roku 1897 František Clar, a poté byl poštovní úřad přeložen do budovy dnešní pošty.
V zámečku zůstala umístěna Okresní záložna hospodářská a Četnická stanice. Po roce 1948 se v zámečku nacházela mateřská školka a po roce 1973 budova sloužila dětem k mimoškolským aktivitám. Do nedávné doby se v prvním patře zámečku nacházela pobočka České spořitelny, Kontaktního místa nebo Ekoporadny Orsej. A přízemí zámku už tradičně slouží k provozování cukrárny. Dnes je lovecký zámeček majetkem města a prošel kompletní stavební rekonstrukcí. Příležitostně se v něm pořádají výstavy, koncerty a schůzky městských spolků.
V minulosti se lovecký zámeček stal svědkem mnoha válečných událostí a hostil několik významných osobností. Například v roce 1757 během Sedmileté války bylo nedaleko zámečku umístěno rakouské dělostřelectvo vedené generálem Macquiri, které odstřelovalo městské hradby, neboť se ve městě opevnil oddíl Prusů v počtu asi pěti tisíc vojáků. Při tomto obléhání byly těžce poškozeny brány a hradby města. V roce 1778 během války o bavorské dědictví se před zámečkem znovu střetla rakouská armáda s armádou pruskou. Málo vítanými hosty v budově zámečku pak byli plukovník pandurů Trenk, který si v něm zřídil hlavní vojenský stan, vévoda Fridrich Vilém z Braunschweig-Lüneburgu a nebo Napoleonův maršál kníže Poniatowski, který se svými patnácti tisíci vojáky zajišťoval přístup do města.
Naopak dvě pamětní desky umístěné vrchním soudním radou Adolfem Kleinem na budově zámečku měly připomínat návštěvy významné. Roku 1880 nechal na levé straně zámečku vytvořit na fasádě niku s ozdobným štukovým rámem a do ní umístit mramorovou desku s nápisem : „Zde pobýval nezapomenutelný císař Josef II., ze dne 17. na 18. září 1779“. A na pravou stranu nechal roku 1898 umístit desku s jednoduchým nápisem : „Napoleon I. dne 19. srpna 1813“. Obě tyto desky jsou na pohlednici dobře poznatelné a nápisy se pro lepší propagaci nacházejí i v dolní části pasparty.
Z hlediska stavební historie je lovecký zámeček jednopatrovou rokokově upravenou budovou, jejíž průčelí je zvýrazněno středním půlválovým reliefem s konzolovitě podepřeným balkónem v prvním patře, pod kterým se nachází hlavní vchod do budovy. Podélné průčelí zámečku je opticky prodlouženo do stran o symetricky umístěné příjezdové brány, které jsou zakončeny půlkruhem. V nich se nacházela dřevěná vrata, která původně uzavírala celý pozemek za zámečkem od veřejné cesty.
Při pravém nároží zámečku se nachází pískovcový tordovaný sloup Nejsvětější Trojice z počátku 19. století, který byl postaven na náklady poštmistra Jana Ferdinanda Feuereisena.
Mgr. Renata Černá
