FOTOGALERIE:

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Letecký pohled od jihozápadu

KLÍČ K PAMÁTKÁM:

pl

Datum a čas

Dnes je sobota, 29. 11. 2014, 9:18:23

Svátek

svátek má Zina

Aktuální počasí

Počasí dnes:

29. 11. 2014

zatazeno

Bude převážně zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, na horách a ojediněle i v nižších polohách až skoro jasno. Denní teploty 2 až 6°C.

Navigace

Obsah

Významné stavby v obrazech

 

nád

Světlotisková pohlednice s dlouhou adresou pochází z roku 1900, ale chybí u ní údaj o tisku a vydavateli. Fotografie nádražní budovy s vlakovou soupravou stojící ve stanici, je umístěna v pravidelném ozdobném výřezu s domalovanými prvky travního porostu a kouře z lokomotivy. Jde o řešení méně obvyklé, ale velmi zdařilé.
 
 
 NÁDRAŽÍ
 
        Historie nádraží v Jablonném se datuje k roku 1899, kdy byla zahájena výstavba železniční tratě z Mimoně do Liberce. Tím došlo k propojení celé tratě Řetenice               (předměstská část Teplic) – Liberec, která se stavěla po etapách v letech 1896 až 1900 a svými 145 km se stala nejdelší soukromou místní dráhou c.k. Rakouska - Uherska. Železniční trať budovala společnost Ústecko-teplická dráha (Aussig-Teplitzer Eisenbahn-gesellschaft, ATE) především proto, aby byla usnadněna přeprava podkrušnohorského uhlí do rychle se rozvíjejícího průmyslového Liberce.
            Stavba železniční trati byla svěřena stavitelské firmě František Schön a synové. Obtížnou část z Křižan do Liberce pak stavěla vídeňská firma Bratři Redlichové a Berger. Celou dráhu projektoval Hermann Rosche, který byl od roku 1897 generálním ředitelem společnosti Ústecko-teplická dráha.
            Velkou terénní překážkou byl pro stavitele železniční trati Ještědský hřeben. Za Jablonným začíná téměř horský terén a trať musela zdolat až 25 promile stoupání. Zvláště pak od Rynoltic přes Zdislavu, až k 815 m dlouhému Ještědskému tunelu, který byl vybudován za stanicí Křižany, a který je v nejvyšším místě celé tratě. Tunel se razil od 5. března 1898 do 4. května 1900. Trať byla dále vedena po strmých a vysokých svazích Kryštofova údolí ve výšce 80m. Tento úsek vyžadoval značné množství zárubní a opěrných zdí, pět tunelů a čtyři velké klenuté viadukty v délce téměř půl kilometru. Nejvýznamnější z nich jsou viadukt v Novině, dlouhý 202m a 27m vysoký, a tunel pod Srnčí horou dlouhý 318m. V něm bylo prvně u nás firmou Redlichové a Berger užito elektřiny pro pohon vrtaček a ventilátorů. Vyráběla ji dynama poháněná parním strojem. Tento tunel a zvláště tunel pod Malým Ještědem u Křižan byly nejobtížnějšími stavbami celé tratě. Silně tlačivé horniny deformovaly výrub a mohutnými tlaky hory byla trámová výdřeva drcena na třísky, takže stavba musela být několikrát přerušena a hotové úseky bylo nutno rekonstruovat.
            Přesto stavební práce pokračovaly rychlým tempem, a tak slavnostní zahájení provozu trati Česká Lípa - Liberec se mohlo uskutečnit již 16. září 1900 příjezdem prvního ozdobeného parního vlaku do Jablonného.
            Pravidelný vlakový provoz začal druhý den, 17. září 1900 a kuriozitou prvních let zůstala ta skutečnost, že společnost Ústecko-teplické dráhy se nedokázala domluvit se třemi dalšími železničními společnostmi, vlastnící v té době liberecké nádraží o zaústění své tratě. Proto vlaky do České Lípy byly až do roku 1903 vypravovány ze stanice Horní Růžodol, kde i končily.
            Avšak než došlo k samotné stavbě železniční tratě, předcházela jí mnohá nepříjemná a dramatická jednání. Ústecko-teplická dráha spolu se zástupci dalších měst během stavby rozhodla železniční trať zkrátit, a to tím, že trasu povede přes Zákupy, Kamenici a Grunov přímo do Jablonného. Tato skutečnost byla pro město Mimoň velmi nepříjemná, protože tím by se jí tato trať vyhnula a rozvoj města by tím silně utrpěl. Naopak liberečtí průmyslníci tento projekt podporovali a argumentovali tím, že trať bude kratší o necelých 6 km, tím se zrychlí doprava a tarif za uhlí, které pak bude lacinější. Následovalo mnoho jednání, petic, protestních shromáždění a cest starosty města Mimoň Antona Maxe, hraběte Franze Hartiga a dalších představitelů do Liberce, Teplic a Vídně. Nicméně stavitel trati považoval celou záležitost pro Mimoň za vyřízenou a ztracenou, a tak uskutečnil plán nádražní budovy pro město Mimoň ve stanici Jablonné.
            Tím Jablonné získalo největší ze čtyř typů nádražních budov, které pro sebe nechala vyprojektovat Ústecko-teplická dráha. Jednalo se o staniční budovu cihlové stavby s pískovcovým ostěním otvorů a hrázděným podkrovím. K areálu nádraží dále patřila částečně přestavěná remíza, vodárna a skladiště.
            Rok 1900 a slavností otevření trati Česká Lípa – Liberec podnítilo snahy cvikovských podnikatelů o prodloužení lokální trati Svor – Cvikov až do Jablonného. Ve spojení s nedalekým Libercem viděli cvikovští větší hospodářský přínos než s malým a celkem bezvýznamným Svorem. Myšlenku této stavby nadšeně podporovaly i obce Kunratice a Lindava. Koncem května roku 1905 se začalo se stavebními pracemi a již 7. října téhož roku byla 12,5 km dlouhá trať Cvikov – Jablonné předána do provozu. Stavbu provedla Česká severní dráha (Böhmische Nordbahn, BNB) a byla to zároveň poslední trať, kterou otevřela, neboť v roce 1908 byla společnost BNB zestátněna a v roce 1923 i společnost ATE.
            Osobní vlaková doprava byla na trati Cvikov - Jablonné zastavena v roce 1973, a to především ke škodě města Cvikov, neboť zároveň byla zrušena trasa Cvikov – Svor, která sloužila již od roku 1886. Dnes jsou koleje vytrhány, trať zarostla a částečně ji pohltila i státní silnice.
            Nejfrekventovanější část Severočeské transverzálky mezi Českou Lípou a Libercem se stala rychlíkovou tratí. Jezdí po ní v současnosti šest párů motorových rychlíků, deset párů osobních vlaků a jeden manipulační vlak, který zajišťuje nákladní dopravu. Více o historii železniční stanice se můžete dozvědět v malé expozici instalované na nádraží v Jablonném v Podještědí.
 
Mgr. Renata Černá