Navigace
Obsah
Významné stavby v obrazech
Světlotisková pohlednice s dlouhou adresou, s určeným místem pro písemné sdělení na lícní straně. Snímek pochází z roku 1902 od jablonského fotografa Alfreda Hackela, který měl toho času fotoateliér na náměstí v čp. 22.
Pohlednice zachycuje na levé straně starou střelnici a na pravé nově vystavenou střelnici.
STŘELNICE – SOKOLOVNA
Koncem 19. století požádal místní německý spolek ostrostřelců - Schützenkorbs architekta Wenzela Bürgera z Chemnitz, rodáka z Jablonného, o vypracování plánů a rozpočtu na stavbu nové, modernější budovy Střelnice - Schützenhaus. Dne 12. srpna 1901 byl konečný projekt nové Střelnice vypracován a předán staviteli Antonu Posseltovi z Jablonného. Stavba budovy byla zahájena 17. srpna 1901 a slavnostně otevřena už v roce 1902.
Slavnosti trvaly celkem čtyři dny od 5. - 8. července 1902 a ještě 13. července se při této příležitosti konal první slavnostní ples se vstupným 2,- Koruny. Slavnostním vyvrcholením byl 6. červenec, kdy se Střelnice slavnostně „posvětila“ za účasti mnoha spolků města i sousedních obcí. Byl sestaven slavnostní výbor, který vyzval občany k účasti na oslavách a k vlajkové výzdobě ulic a domů. Během celého dne si zájemci mohli zastřílet na nové Střelnici o zajímavé ceny, zúčastnit se slavnostního průvodu nebo navštívit připravená koncertní vystoupení.
Chloubou Střelnice byl sál o ploše 216 m2, kde se při zábavách mohlo shromáždit více jak 400 lidí. V tomto sále se konala většina společenských a sportovních akcí města i různých místních spolků.
Kromě původního účelu Střelnice se zde nacházela oblíbená restaurace Císaře Františka Josefa I., která lákala návštěvníky na dobré jídlo, pivo, víno a solidní ceny. Dále bylo možné si u hostinského W. Jantsche pronajmout vytápěnou a elektřinou osvětlenou společenskou místnost, ve které nechybělo piáno, taneční parket či kulečník.
Dne 19. května 1921 se v již přejmenované Zahradní restauraci na Střelnici sešli čeští obyvatelé města, aby zde založili první český spolek „Česká beseda“. Z ustavující schůze tehdy vzešel návrh k založení české školy v Jablonném, což se v roce 1930 skutečně podařilo. Česká beseda zde pořádala různé přednášky, sbírky, promítala diapozitivy, hrála ochotnická a loutková představení.
Ve 20. letech se v sále Střelnice konala pravidelná tělovýchovná cvičení a akademie tělovýchovné jednoty Sokol z Jablonného. Své umění předvedli děti, žáci, dorost, muži i ženy. Cvičilo se s míči, obručemi, na hrazdě, ženy naopak se závoji, šátky či slunečníky.
Avšak nejvýznamnější oslavou na Střelnici bylo tisíciletí města roku 1926. Oslavy byly zahájeny v sobotní podvečer 7. srpna 1926 slavnostní kanonádou a v přeplněném sále Střelnice zahrál městský orchestr pochod Richarda Wagnera, z opery Tannhäuser, následovala vystoupení pěveckých souborů, tance a ukázky tělesných cvičení. Potom přišly na řadu projevy, zdravice představitelů města a znovu hudba a zpěv. Těm, co se nedostali do sálu, vytvořilo město sváteční atmosféru večerním ohňostrojem a slavnostním osvětlením města. Druhý den po skončení historického průvodu se na Střelnici konala lidová slavnost s prodejními stánky, kolotoči, střelnicí, houpačkami a večer byl slavnostní ples. Oslavy v menší intenzitě pokračovaly ještě celý následující týden, až do neděle 15. srpna. V ten den byla na programu slavnost pro děti a večer na rozloučenou s pestrým programem, v němž nechyběla hudba, zpěv, ukázky tělesné zdatnosti a veselohra.
Další významnější událostí města, která byla opět slavena v Restauraci na Střelnici, bylo 14. září 1930 slavnostní otevření nově postavené České menšinové školy. Slavnosti se zúčastnilo přes 200 hostů a odpoledne se uskutečnil koncert Kmochovy kolínské hudby.
I počátkem 30. let se v sále Střelnice konala tělovýchovná cvičení, národní a slezské tance tělovýchovné jednoty Sokol, která takto připravená mohla roku 1932 odjet na IX. všesokolský slet do Prahy.
Společenské využití budovy Střelnice přerušilo až jaro 1938, kdy zde byli ubytováni čs. vojáci z II. sboru kulometné roty. Avšak majitel Restaurace na Střelnici se dožadoval vyklizení svého objektu s takovou vehemencí, že se představitelé města rozhodli ubytovat vojáky jednotlivě po celém městě. Rozstěhování roty mělo začít 15. května, ale zdá se, že došlo na obou stranách k dohodě a kulometná rota se nakonec přestěhovala až na přelomu června a července. Velitelství II. sboru pro ni nechalo v Lemberku čp. 10, kde dříve bývala četnická škola, opravit dům a dne 8. července 1938 vzniklo posádkové velitelství Lemberk.
Po druhé světové válce v roce 1945 byla budova Střelnice zestátněna a FNO přidělena T.J. Sokol a následně přejmenována na Sokolovnu. Posléze přešla do vlastnictví T.J. Tatran a nadále sloužila sportovnímu i společenskému životu obyvatel města. V současné době je budova Sokolovny v soukromém vlastnictví.
Mgr. Renata Černá
