Navigace
Obsah
Významné stavby v obrazech
Kolorovaná pohlednice vydaná nákladem knihaře Rudolfa Kalbase z Jablonného kolem roku 1910. Knihkupectví a antikvariát Rudolfa Kalbase se nacházel v dnes již neexistujícím domě čp. 28 v ulici Zdislavy z Lemberka.
ZÁMEK LEMBERK
Na místě dnešního zámku stával gotický hrad, založený Havlem z rodu Markvarticů, manželem Paní Zdislavy, která byla v roce 1995 prohlášena papežem Janem Pavlem za svatou. Středověký strážný hrad byl vystaven v polovině 13. století, patrně z obavy před nájezdy Tatarů a Mongolů. Z gotického hradu se do dnešních dnů nedochovalo téměř nic, jen části zdiva v hlavní věži. Snaha o pohodlnější bydlení vedla k častým přestavbám i k častému střídání majitelů převážně z řad lužické a saské šlechty. Na počátku 14. století vlastnili hrad Vartemberkové, kolem roku 1430 je vystřídali Berkové z Dubé a v roce 1470 sídlil na Lemberku Jan z Elsnic. Roku 1518 koupil zpustlé panství Vilém z llIburka v jehož službách byl i známý český kronikář Václav Hájek z Libočan. V 16. století za Jindřicha Kurcpacha z Trachenberka či Jindřicha Berky z Dubé byl hrad přestavěn na renesanční zámek a celé panství bylo zvelebeno. Zpustlé a nově založené vsi byly osázeny novými poddanými a zřídily se v nich mlýny, pily, hamry a pivovary. Před rokem 1620 vlastnil zámek Vratislav z Donína, který pokračoval v renesančních úpravách zámku. Z této doby pochází hlavní tzv. Bajkový sál s kazetovým stropem s výjevy zvířecích bajek. Po bitvě na Bílé hoře získal Lemberk císařský generalissimus a pozdější vévoda frýdlantský Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění přešel zámek na císařského generála Jana Rudolfa Bredu. Bredové si z Lemberka chtěli vytvořit rodové sídlo. V letech 1660 – 1680 započali s rozsáhlou barokní přestavbou zámku, jehož podoba se téměř zachovala do současnosti. Návrh na přestavbu zámku s pravidelným nádvořím sevřeným ze všech stran zámeckými křídly vypracoval pravděpodobně Niccola Sebregondi. Nad průjezdem vznikla kaple se štukovou výzdobou a náboženskými výjevy, jejím protějškem se stal hlavní barokní sál tzv. Rytířský s bohatou štukovou výzdobou a freskami z třicetileté války. Ostatní obytné pokoje byly také vyzdobeny drobnými štukovými motivy. Od roku 1726 vlastnili zámek Gallasové, posléze Clam-Gallasové, kteří se na Lemberku zdržovali pouze příležitostně. Díky tomu však nedošlo k žádným větším stavebním úpravám a zámek si zachoval svou raně barokní podobu. Poslední šlechtickou majitelkou zámku byla princezna Gabriela Auespergová rozená Clam-Gallassová, a od roku 1945 je Lemberk majetkem státu. V letech 1971 – 1992 prošel zámek rozsáhlou stavební rekonstrukcí, kdy bylo potřeba staticky zajistit celý komplex budov, ošetřit dřevěné krovy od dřevokazných škůdců, byla vyměněna střešní krytina, elektroinstalace a vodovodní řád. Restaurátorské práce byly provedený na štukové výzdobě místností, mobiliáři a nezapomnělo se ani na nádvorní fasádu. V menší intenzitě stavební i restaurátorské práce stále na zámku pokračují.
Zámek Lemberk je veřejnosti přístupný v návštěvní sezoně duben – říjen.
Mgr. Renata Černá
