Slavíme 20 let NPÚ. 1. června mají děti do 17 let včetně vstup zdarma. Pro uplatnění slevy při nákupu vstupenky online zadejte kód 2023.
HISTORIE ZÁMKU
Předchůdcem dnešního raně barokního zámku byl středověký hrad, založený v polovině 13. století Havlem z rodu Markvarticů. Havel z Lemberka působil na dvoře krále Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. Jeho manželka Zdislava z Lemberka pocházela z Křižanova na Moravě a do širšího podvědomí veřejnosti se dostala v roce 1995, kdy byla prohlášena
Svatým otcem Janem Pavlem II. za svatou.
Nejstarší dochovanou částí hradu je hlavní věž. Přesnou podobu a polohu hradu se nepodařilo zjistit ani při archeologickém průzkumu v roce 1994. Páni z Lemberka vlastnili hrad až do konce 14. století.
V 15. století během husitských válek se majitelé často střídali, převážně z řad lužické a saské šlechty. Hrad postupně ztrácel svůj raně gotický vzhled a přestavoval se na renesanční zámek. Roku 1550 zdědil lemberské panství Jindřich Kurzbach z Trachenberka. Nastalo období klidu a hospodářského rozvoje. Osadil zpustlé vsi novými poddanými, založil a přikoupil další vsi, zřídil nové mlýny, pily, hamry i pivovar.
K další renesanční přestavbě došlo na počátku 17. století, kdy již zámek s panstvím patřil pánům z Donína. Budova byla zvýšena o druhé patro a pokryta tzv. psaníčkovým sgrafitem. Za pánů z Donína kolem roku 1610 byl zhotoven v hlavním sále dřevěný kazetový strop s malovanými náměty zvířecích bajek. Odtud dostal sál název „bajkový“. Po roce 1620 získal panství Albrecht z Valdštejna a po jeho smrti v roce 1634 přešel majetek na Jana Rudolfa Bredu. Bredové v letech 1660–1680 zvali do země umělce a stavitele z Nizozemí a Itálie a nechali zámek přestavět do barokní podoby. V těchto letech dostal Lemberk svou současnou podobu a především bohatou štukovou výzdobu.
Ve stejné době byl poblíž zámku vystavěn Bredovský letohrádek se zahradou sloužící kratochvílím panstva. Po smrti Kryštofa Rudolfa Bredy v roce 1680 byly stavební práce zastaveny a již nikdy nebyly obnoveny. V roce 1726 získali celé panství od Bredů Gallasové, následně Clam-Gallasové, kteří ho používali jako své venkovské sídlo.
Během sedmileté války byl zámek značně poničen. V roce 1758 byl zřízen na Lemberku přímo v bajkovém sále polní lazaret pro vojáky raněné v bitvě u Hochkirku. V důsledku nedostatku léků
a špatného zásobování zde zemřelo více než 1000 mužů. Ti jsou pohřbeni v lese nedaleko zámku
a místo dnes připomíná dřevěný kříž.
Během 19. století došlo na Lemberku k drobným stavebním úpravám. Clam-Gallasové nechali především vyměnit všechna okna, dveře, kachlová kamna a opravit sochařskou výzdobu v Bredovské zahradě. Prázdné prostranství u zahrady darovali obci k postavení školy,
která svému účelu sloužila do roku 1879.
Po smrti posledního mužského potomka Františka Clam-Gallase přešel Lemberk na jednu z jeho dcer princeznu Gabrielu Auerspergovou. V roce 1945 dekretem č. 12 prezidenta Edvarda Beneše byl zámek zestátněn. Zemský národní výbor v Praze zavedl nad velkostatkem Lemberk národní správu
a jmenoval Jana Urbana z Komárova u Hořovic národním správcem.
V červnu roku 1951 byla Národní kulturní komisí v prostorách zámku instalována expozice „Bytové kultury“ ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. To také převzalo do své správy
a úschovy většinu původního zámeckého mobiliáře na základě zákona č. 137/1946 Sb. Expozice ukazovala jednotlivé slohové styly, tak jak se odrážely v bytové kultuře a výtvarné výzdobě od pozdní gotiky po secesi. Autorem projektu byl ředitel UPM v Praze Dr. Emanuel Poche.
V červenci roku 1971 došlo ke zřícení korunní římsy v délce cca 10 m na západním křídlem zámku. Zdivo se zřítilo do nádvoří v době, kdy zámkem procházela skupina návštěvníků. Zámek byl dočasně uzavřen
a byla provedena statická kontrola objektu. Bylo zjištěno, že většina dřevěných krovů a prvků je napadena dřevokaznou houbou a je narušena statika jednotlivých zámeckých budov. Bylo rozhodnuto zámek pro veřejnost uzavřít a provést generální rekonstrukci objektu. Okresní národní výbor v České Lípě nejprve musel vytvořit finanční zdroje pro tak rozsáhlou rekonstrukci. Byly vypracovány studie
na budoucí využití prostor a zpracována projektová dokumentace. Stavební činnost začala v roce 1979. Komplex budov byl staticky zajištěn, všechny napadené krovy byly ošetřeny nebo vyměněny. Byla vyměněná i střešní krytina. Zapotřebí bylo udělat novou elektroinstalaci a vodoinstalaci v jednotlivých křídlech zámku. Na konci 80. let bylo započato s restaurátorskými pracemi na stropě v bajkovém sálu, v černé kuchyni a dalších místnostech.
Zámek Lemberk byl pro veřejnost opět otevřen v červenci roku 1992.